Historie
1975 – prvotním impulsem pro vznik souboru je nácvik lidové slavnosti „Hanácká svatba“ připravené k oslavám 700 let trvání obce Velká Bystřice. Po jejím předvedení soustředí kolem sebe Bronislava Bečáková skupinu mladých vrstevníků, ochotných dále pokračovat. Pod vedením dlouholeté nadšené propagátorky lidových tanců, učitelky Anny Schwarzové, která Hanáckou svatbu sepsala a nacvičila, se skupina pravidelně schází a nacvičuje Moravskou besedu a hanácké tance, které beseda obsahuje.
Vedení a nácvik: Anna Schwarzová
Počet členů: 8
1976 – stále ještě spíše kroužek než soubor, členy hovorově označovaný jako „Hanák“. V průběhu roku se původní členové mění, až se počet ustálí na šesti párech. Díky nedocenitelnému úsilí a obětavosti Anny Schwarzové se podaří zajistit krojové vybavení a především získat ke spolupráci zkušeného lektora a choreografa hanáckých tanců MVDr. Aloise Běhala. Činnost si financují členové ze svého, soubor nemá oficiální název, ani zřizovatele. První vystoupení, předvedení tří tanců, je na slavnostní schůzi JZD, za doprovodu z magnetofonové nahrávky.
Vedoucí: Anna Schwarzová
Choreografie, nácvik tanců a umělecké vedení: MVDr. Alois Běhal
Muzika: klavírní doprovod Eva Kubešová – Kadalová
Péče o kroje: Anna Schwarzová
Počet členů: 12
1977 – 1978 – Hanácký soubor při JZD Podlesí Velká Bystřice. Konečně se podaří zajistit zřizovatele a také samostatný účet (vkladní knížku u Spořitelny). Za peněžní prostředky a majetek hmotně zodpovídá Josef Langer. Zřizovatel poskytuje roční finanční příspěvky a jsou i první vlastní příjmy z vystoupení na plesech, schůzích a slavnostech. Soubor se účastní regionálních přehlídek a především obnovuje ve Velké Bystřici tradiční Dožínky, ze zvykosloví pak Mikulášskou obchůzku. Repertoár tvoří cca 20 jednotlivých choreografií tanců, každý se samostatným nástupem a odchodem, tance jsou proloženy pěveckými čísly, zpívají Jan Millý a Vlastislav Růžička. Zásadní změnu v kvalitě krojového vybavení přináší spolupráce Bronislavy Bečákové s paní Boženou Langovou.
Vedoucí souboru: Anna Schwarzová
Organizační vedoucí: Josef Langer
Choreografie, nácvik tanců a umělecké vedení: MVDr. Alois Běhal
Péče o kroje: Anna Schwarzová, Bronislava Bečáková
Muzika: na harmoniku doprovází Zdena Černošková – Malínková
Počet členů souboru: 16
Vzpomínky paní Anny Schwarzové.
Pepa Langer mě požádal, abych zaznamenala své vzpomínky na založení souboru Haná ve Velké Bystřici. V kronice souboru je zaznamenáno, že soubor vznikl v dubnu 1976. Tehdy se uvolil pan dr. Běhal, že začne se souborem pracovat. Ten však už od září předešlého roku …
1979 – 1981 – konečně má soubor vlastní muziku. Zvyšuje se umělecká úroveň, ale s ní také náročnost. Nácvik již vyžaduje zkoušky 2x týdně (výzva Milana Černoška: Zvadlo k práci a spolupráci), uskutečňují se občasná víkendová soustředění na rekreačním středisku Šubířov. Vzniká první pásmo, nazvané „Řemeslnické tance“, upravené z choreografií MVDr. Běhala. Tance jsou spojeny do tematického celku a jsou doplněné písněmi, scénkami, lidovým vyprávěním i využitím rekvizit. Vznikají první vlastní choreografie, krojové vybavení se rozšiřuje o pracovní kroje. Soubor získává lidového vypravěče pana Bedřicha Ochmanna. Následně po souborových svatbách nastává „generační obměna“, soubor je doplněn novými mladšími členy, kteří spolu se staršími vytváří pevně semknutý kolektiv. Členové souboru tráví společné dovolené, vzniká tradice vánočního obdarování u společného stromečku či souborový Silvestr. Organizují se taneční zábavy a placené brigády, z jejichž příjmů je nutno pokrýt zvýšené nároky na financování.
Vedoucí souboru a organizační vedoucí: Josef Langer
Choreografie, nácvik tanců a umělecké vedení: MVDr. Alois Běhal, Aleš Polzer a kolektiv
Scénáře a režie: kolektiv
Péče o kroje: Bronislava Bečáková, Františka Macháčková
Muzika a aranžmá: František Hilšer
Počet členů souboru: 24
1982 – 1983 – přijat název: Folklorní soubor Haná při JZD Kolektiv Míru Velká Bystřice, založen dětský soubor Slaměnky, jehož vedoucím, tanečním pedagogem i choreografem je Bronislava Bečáková – Millá a krátce i Františka Macháčková. S dětmi je obnovena zvykoslovná obchůzka „Vánoční koledování“. V souboru dospělých se ustálí kmenový repertoár, který představuje 30 choreografií tanců, seřazených většinou v pásmech, jako např. „U muziky“, „Ostatke“ a „Těžko mě matička“. Opět jsou využity choreografie MVDr. Běhala, ty jsou již ale režijně upravené. Pro vystoupení na plese v pavilonu výstaviště Flora je nacvičeno první pochování basy, pod názvem Maškare, které se stává základem pro pozdější přepracování Helenou Lisickou. Šest členů souboru absolvuje dvouleté školení na Lidové konzervatoři, obor Lidový tanec Hané.
Soubor tvoří kolektiv zapálených folkloristů, kteří se na mnoho let stanou pilíři souboru. Dosahuje však maxima svých současných možností. Druhé předvedení Hanácké svatby ve Velké Bystřici v květnu 1983 (tentokrát se skutečnými novomanžely Malinovými z Přerova), zakládá spolupráci se spisovatelkou Helenou Lisickou a předznamenává vstup do kvalitativně nové etapy.
Vedoucí souboru a organizační vedoucí: Josef Langer
Choreografie: MVDr. Alois Běhal, Aleš Polzer
Umělecké vedení a nácvik tanců: Aleš Polzer
Scénáře a režie: kolektiv, od září 1983 Helena Lisická
Péče o kroje: Bronislava Bečáková
Muzika a aranžmá: František Hilšer
Počet členů souboru: 28
1984 – 1990 – zřizovatelem souboru bylo tehdejší JZD a jeho předseda Ing. Robert Zedník tehdy řekl: „Vím, že jste dobrý soubor, ale pokud chcete abychom vás podporovali, musíte být ti nejlepší!“. A jak se zvyšovala úroveň souboru, tak se zlepšovala i podpora ze strany družstva. Podařilo se vybavit soubor kroji a konečně došlo také i na muzikanty!
V této době se sešel v souboru kolektiv mladých a zapálených lidí, kteří měli chuť pracovat, taneční výraz byl na velmi dobré úrovni, a ve svém amatérském projevu došel na hranici svých možností, avšak stále chyběl profesionální choreograf. Paní Lisická slíbila pomoc a napsala pro nás scénář k Pochovávání basy, Dožaté, Maškarám a získala ke spolupráci PhDr. Jaromíra Borovičku, který nás naučil základům zpěvu, PhDr. Zdeňka Grasseho, který nám aranžoval některá pásma a choreografa olomouckého divadla – pana Jiřího Čadu. Pan Čada je absolvent Státní konzervatoře Brno, kde vystudoval lidový tanec, člen Úlehlova slováckého souboru. Po studijních působil několik roků v uměleckém souboru v Bratislavě a později se vrátil zpět na rodnou Hanou. Zde působil po mnoho let jako sólista baletu, herec a choreograf Hudebního divadla v Olomouci. Svou lásku k lidovému tanci vyjadřuje také svými nádhernými obrazy, na kterých je zobrazena spousta tanečníků a tanečnic z různých regionů. Pan Čada má vzácný dar zachytit ten zlomek vteřiny, kdy se tanečník nebo tanečnice vypne k vrcholnému výkonu. Z jeho obrazů, stejně jako z jeho tanečních pásem na nás dýchne jeho veselá a skromná povaha, jeho snaha pobavit diváka a alespoň na chvíli ho odtrhnout od jeho starostí všedního dne. Od okamžiku, kdy do souboru přišla paní Lisická a pan Čada byly vytvořeny všechny předpoklady pro jeho rychlý start vzhůru mezi ty nejlepší soubory našeho regionu. V této době se také stabilizoval taneční kolektiv, jehož jádro se v souboru udrželo až do dnešní doby. Broňa Millá převzala po paní Schwarzové starost o naše kroje, vzorně zapisovala všechny souborové události do první kroniky a v roce 1983 založila dětský soubor Slaměnky. Paní Lisická se postarala o zúročení naší společné práce. Jako úspěšná spisovatelka historických románů má zkušenosti s vyhledáváním starých pramenů v archívech a tak se jí podařilo zaměřit činnost souboru na region Lipenského Záhoří. Její zásluhou se nám podařilo nacvičit s paní Jelínkovou ze Strážnice a Oldřiškou Čočkovou z Veselíčka pásmo nádherných špicpolek, které byly s velkým úspěchem předvedeny ve Strážnici v roce 1986. Byla to pro nás první Strážnice, a proto byla pro všechny ohromným zážitkem.
Vedoucí souboru: Helena Lisická
Organizační vedoucí: Josef Langer
Choreografie a režie: Jiří Čada
Scénáře: Helena Lisická
1991 – 2017 – vedoucí Josef Langer
2018 – dosud – vedoucí Robert Šolc